Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Výživa dětí přeškolního věku

27. 4. 2008

Výživa je významným faktorem, který ovlivňuje růst a vývoj dítěte od narození až do dospělosti.

 

Potřeby výživy dětí předškolního věku

Zdravé dítě předškolního věku (od tří do šesti let) roste přiměřeně podle genetického kódu, který získalo od svých rodičů. Potřeba přívodu energie pro předškolní dítě se dále zvyšuje, s jednotkou hmotnosti (kg) se však oproti předchozímu období života (batolete) snižuje. Například energetická potřeba pětiletého dítěte (v tomto věku nezávisle na jeho pohlaví) je z 50 % určena k zajištění bazálního metabolismu (tedy udržení základních životních procesů organismu v době klidu), kolem 26 % energie dítě potřebuje ke své pohybové aktivitě a 12 % energie potřebuje organismus dítěte k tomu, aby byl zajištěn jeho přiměřený růst. Zbývající energie se ztrácí při metabolických procesech spojených se zpracováním výživy či vyloučením jejich produktů z organismu.

Kromě dostatečného přívodu energie potřebuje dítě předškolního věku ke svému růstu a vývoji i dostatečný příjem kvalitních bílkovin, které se nalézají v mléku, mase, sýru a vajíčku. Je nutné dostatečně saturovat i potřeby vápníku a železa, obdobně jako v batolecím věku. Rovněž je zvýšená potřeba vitamínů, zvláště vitaminu A a vitaminu C, které se nalézají v ovoci a zelenině.

 

Stravovací návyky

Dítě je po narození pasivním příjemcem výživy. Je tomu tak v kojeneckém, batolecím, předškolním a částečně i pozdějším dětském věku. Výživa kojenců a částečně i batolat je v popředí vědeckého zájmu. Zásady výživy pro tato období jsou dobře propracovány. Výběr výživových přípravků pro nejmenší děti je sice méně pestrý, ale doporučované potraviny jsou bohaté na vše, co organismus malého dítěte potřebuje. S věkem ubývá specifických doporučení a výživa dítěte je stále více podmiňována výživovými zvyklostmi rodiny. Tyto zvyklosti dítě postupně přijímá do svého podvědomí a vytváří si základ vlastních stravovacích návyků a zvyklostí pro období dospělosti a další výchovy. Aktivní přístup výběru potravin dítětem je zpočátku ovlivněn libostí či nelibostí chuti, psychickými momenty či jinými faktory. Je dobře známo, že dítě preferuje sladkou chuť potravy a vybírá si potraviny, které ji obsahují. Přílišné přilepšování v tomto směru však může mít za následek nedostatek příjmu jiných složek potravy a může se tak nepříznivě odrážet ve vývoji dítěte.

U předškolních dětí se postupně formuje vztah k jednotlivým potravinovým produktům. Děti tohoto věku většinou dobře přijímají ovoce. Zeleninu s ostrou chutí (cibule, kapusta či jiné) však děti často odmítají, preferují spíše křehkou a syrovou zeleninu. Mléko děti většinou pijí, míchaná či vařená vajíčka mají rády, mohou se jich dotýkat prsty. Maso musí být měkké, musí se dát dobře krájet a žvýkat. Děti přijímají obiloviny v různých formách a ty také tvoří většinu jejich energetického příjmu.

V předškolním věku se děti učí stravovacím zvyklostem dospělých, své rodiny. Otázkou však je zda získané stravovací zvyklosti jsou vždy optimální.

 

Jídelníček předškolního dítěte

Dítě předškolního věku by mělo dostávat mléko nebo mléčný výrobek v každém z denních jídel. Denně by mělo dostat půl litru mléka nebo by mělo sníst čtyři porce mléčných výrobků. Mléko a mléčné výrobky jsou cenným dodavatelem vápníku, bílkovin a vitaminů. Cenným zdrojem bílkovin, ale i železa je dále maso, drůbež, vejce či ryba (podáváme ji bez kostí). Dítě ve věku 3 až 4 roky potřebuje denně asi 40–50 g těchto složek potravy. Dítě 4 až 6leté má denní potřebu asi 60–80 g. Porce 50 gramů masa odpovídá asi jednomu vejci. Ovoce a zelenina dodává organismu dítěte vitaminy, minerály a vlákninu. Vláknina významně ovlivňuje trávicí procesy v organismu, má význam pro prevenci některých civilizačních onemocnění až do dospělosti (zácpa, nádorové postižení konečníku a tlustého střeva, ateroskleróza, cukrovka, obezita a další). V předškolním až školním věku by měl být denní příjem vlákniny 5–10 g. Stravovací návyky s dostatečným příjmem vlákniny v předškolním věku mají význam i v tom, že přetrvávají i pro další období života. Dítě by mělo mít nejméně 2x denně ve svém jídelníčku ovoce nebo zeleninu v čerstvé formě, případně podle chuti dítěte v podobě kuchyňsky upravené. Cereálie (chléb, těstoviny a další ) jsou především zdrojem glycidů, vitaminů skupiny B, ale i bílkovin. Z tuků je nejvhodnější používat oleje, které jsou bohaté na nenasycené mastné kyseliny a vitamin E, dále čerstvé máslo případně i smetanu bohaté na vitamin A. Sladké produkty zařazujeme do jídelníčku dítěte umírněně většinou jako součást jednotlivé porce výživy.

 

Naše dítě špatně a málo jí! Co s tím?

To je častá otázka, se kterou se rodiče obracejí na dětského lékaře. Lékař musí posoudit, zda to není projev nějakého onemocnění. Často však žádné nenajde. Všechny děti nejsou stejné, rodiče či prarodiče mají na děti různé nároky. Dobrým ukazatelem toho, zda má dítě dostatek výživy, je sledování jeho váhy a výšky či jejich změn v určeném časovém intervalu. Tyto údaje je nutné posoudit ve vztahu k údajům ostatní populace. Slouží k tomu křivky růstu a vývoje dětí dané populace. Má-li dítě opravdu nedostatek výživy, projeví se to v opožďování jeho vývoje a měli bychom se poradit s lékařem.

 

Jak se vyhnout potížím při jídle

  • Předkládejte dítěti rozmanitou stravu a dejte mu alespoň částečně příležitost, aby si samo vybralo, co bude jíst.
  • Netrestejte je, když určité jídlo nechce, ale ani neodměňujte, že jiné jídlo sní bez protestů („Sněz tu mrkvičku a pak si můžeš jezdit na tříkolce.“)
  • Nevěnujte příliš mnoho času přípravě jídla zvlášť pro dítě – pak je to pro vás mnohem horší, když jídlo nechce jíst.
  • Jestliže se dítě loudá s jídlem, nespěchejte na ně. Je normální, že jí pomaleji než dospělí.
  • Nenuťte dítě, aby snědlo víc, než samo chce. Jestliže normálně roste, je zřejmé, že jí dost.

Podle Velké knihy o matce a dítěti E. Fenwickové (Perfekt, Bratislava 2000)

 

 

1.12.2003 MUDr. Petr Tláskal, CSc., FN Motol (Děti a my)